O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech
Banner

Uhříněves 3.11.2019 Ř 5,1-6 VP (Jiří Ort)

odt download 

Uhříněves 3.11.2019

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na bohoslužbách, při kterých jsme zváni, abychom prožili přijetí od Hospodina, Boha Izraele a Otce našeho Pána Ježíše Krista.

Introit: Hospodine, slyš mou modlitbu, přej sluchu mým prosbám, odpověz mi pro svou pravdu, pro svou spravedlnost. Ž 143,1

Píseň: 143 1-5.10 Ó Pane, hojný v slitování

Modlitba: Svatý Bože, ty jsi ve svém Synu přišel za námi, abychom my směli přicházet za tebou. Poslal jsi jej, abychom se my měli ke komu utíkat, když nás a naše blízké sevře úzkost, přemáhají obavy, tíží trápení. Shromáždili jsme se i dnes před tebou, abychom tě společně vzývali, oslavovali a chválili. Jsme tady a s pokorou čekáme, že nás zasáhneš svým slovem: povzbudíš a napomeneš. Jsme tady a těšíme se z Tvého pozvání k Tvému stolu.

Ke komu jinému bychom šli, Pane? Ty máš slova věčného života. Proto tě dnes prosíme: Přijmi nás a skloň se k nám milostivě. Mluv k nám a dej, ať odcházíme s vírou ve tvou moc a lásku, s vírou, která je s to zapalovat k víře i jiné. Vyslyš nás, Bože, pro Ježíše Krista. Amen.

Slovo dětem:

Píseň s dětmi: S 284 Radujte se, bratři

Čtení: Mk 10,17-22

Píseň: 691 Tak málo přímých cest

Text: Ř 5,1-6.15-16

Haleluja. Hospodine, klaním se ti před tvým svatým chrámem, tvému jménu vzdávám chválu za tvé milosrdenství a za tvou věrnost. Haleluja. Ž 138,2

Co jiného zvolit jako text pro výročí reformace – tedy vyvěšení 95 Lutherových tezí na dveře kostela Všech svatých ve Wittenbergu - než Pavlovu epištolu do Říma a z ní právě text o ospravedlnění z víry. V tom jsem si byl jistý. Ale jaký text k tomuto textu? V markovské řadě ekumenického lekcionáře na dnešní neděli připadl příběh o člověku, který hledal naplnění svého života. Biblicky řečeno – hledal cestu, jak získat podíl na věčném životě. Hledal, jak žít, aby jeho život měl smysl.

A jsme u toho. Co jiného také ode mě čekat než otevření otázky hledání smyslu života. Tak tedy vstupme do příběhu, který nám nabízí ekumenický lekcionář a pokusme se jej přijmout pro sebe. To, o co se opíral zmíněný muž, nebylo vůbec málo. Představa desatera jako základu života – nebo lépe představa naplňování smlouvy s Hospodinem jako základ života. To je velice časté i v dnešních rozhovorech nad tím, jak napravit život kolem nás. Kdyby všichni dodržovali desatero! Ono to vlastně vůbec není hloupé, už v židovství existovala představa o dodržování smlouvy s Hospodinem, kterou dal všem lidem. O této smlouvě čteme v příběhu o potopě. Tuto nutnost, aby lidé našli společný jazyk, aby našli základ, na kterém by se byli schopní domluvit, si bezesporu uvědomoval i náš muž.

Toto vědomí nutnosti se domluvit si uvědomujeme i my, ale potíž je v tom, že to neumíme. Známe úctyhodné projekty plné snahy o vzájemné porozumění. Ale – jakoby to k ničemu nevedlo. Jakoby život šel dál svou cestou plnou upravování pravidel tak, aby nám vyhovovala bez ohledu na druhé. Čtu knihu, ve které autorka Judith Buttler ukazuje, jak si člověk podle potřeby posouvá rámec, který určuje vnímání pravidel. Ta jakoby zůstávají stejná, ale jejich důsledky jsou odlišné. A tak si posouváme i vnímání hodnoty života. Skutečnost je bezesporu stále ta samá, ale my díky jinému rámci vidíme každý něco jiného. A nám je smutno, mě je smutno, jsem naplněný skepsí a značnými pochybnostmi, jestli to, co dělám, má smysl. Je-li toto skutečně můj úkol.

Muž přichází a ptá se po naplnění svého života. Přichází se vším, o co se snaží. My přicházíme s ním, se vším, o co se snažíme, se vším, co máme i se svým vědomím, že to zcela evidentně nestačí. „Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“ Ježíš na něj pohlédne s láskou. A my jsme hodně zaskočení tím, co mu odpoví. Zase další nárok.

Než přejdeme k Ježíšově odpovědi, znovu vám povím vám příběh, který ve své knize O cestě, napsal Anthony de Mello. O ženě před nebeskou branou.

Žena byla v komatu a umírala. Náhle měla pocit, že stoupá do nebe a ocitá se před soudnou stolicí.

Kdo jsi?“ oslovil ji Hlas.

Jsem žena starosty,“ odpověděla.

Neptal jsem se tě, čí jsi žena, ale kdo jsi.“

Jsem matka čtyř dětí.“

Neptal jsem se tě, čí jsi matka, ale kdo jsi.“

Jsem učitelka.“

Neptal jsem se tě, co děláš, ale kdo jsi.“

Snažila se seč mohla, ale na otázku: „Kdo jsi?“ prostě nebyla schopná podat uspokojivou odpověď.

Jsem křesťanka.“

Neptal jsem se tě, jaké je tvé vyznání, ale kdo jsi.“

Jsem žena, která den co den chodila do kostela a vždy pomáhala chudým a potřebným.“

Neptal jsem se tě, co jsi dělala, ale kdo jsi.“

Očividně u zkoušky neprošla, byla totiž poslána zpátky na zem. Uzdravila se ze své nemoci a byla rozhodnutá přijít na to, kdo je. A rázem bylo všechno jiné.


I tento muž hledá svůj život. I my hledáme svůj život. Uprostřed všeho, co se kolem nás děje. Uprostřed výzev i hrozeb, které nás nenechají spát. Muž chce být přijat. Ale sám neví, kdo je. Cítí to, ale neví, co s tím. Já tě přijmu, říká Ježíš. Tebe. Takového jaký jsi. Všechno nech doma, nic od tebe nepotřebuji, jenom tebe. Pojď za mnou takový, jaký jsi. Nemusíš se bát, nemusíš si pojišťovat svou hodnotu vším možným. Ty máš cenu. Ty pojď za mnou.

Není jednoduché najít sebe sama. Může to být bolestné. Ale Ježíš k tomu s láskou vyzývá a nabízí svoji pomoc.

Apoštol Pavel mluví o ospravedlnění. Pouhou vírou. Martin Luther z toho byl nadšený. A měl pravdu. Přijetí bez podmínek. Stačí vědět, za kým se vydat. Skutečně máme být zač vděční, že tento důraz byl oprášen.

Zní to nesmírně prostě. A otevírá to dveře pro druhého člověka bez podmínek. Není možné si nevšimnout základního důrazu Pavlových dopisů sborům – připomíná v nich, že i ty životy, které se tak nějak nevejdou do té škatulky, která má nálepku „důležité“ nebo prostě „ty, které nám vyhovují“, mají pro Pána Boha hodnotu. A tam, kde je tento základní fakt popírán, se apoštol velice zlobí.

Jakoby se nic nezměnilo. Skutečně jsme součástí biblických příběhů. Znovu a znovu jsme konfrontováni s výjimečností Ježíšových důrazů i s jejich aplikací v prvních sborech. A znovu a znovu jsme v pokušení určovat svoji i obecně lidskou hodnotu podle měřítek, které jsme si vytvořili. Vždyť i z toho důrazu na „pouhou víru“ jsme udělali důraz na „správnou víru“ a použili ji na určování hodnoty lidských životů.

Ani my tedy nejsme zbaveni zátěže přikládání různých rámů na obraz života, který žije kolem nás. Ale dnes jsme zváni ke stolu Páně, kde nás náš hostitel ujišťuje, že on přijímá každého člověka. Protože každý člověk je Jeho stvoření. Život každého člověka má pro Pána Boha svoji hodnotu. Odhlédnuto od všech měřítek, které používáme na určování hodnoty své i lidí kolem nás. Amen.

Píseň: 189B Hrad přepevný

VP:

Ježíši Kriste,

ty jsi náš Pán a bratr.

Tvoje láska je větší než naše srdce.

Přijímáš nás takové, jací jsme.

Proto nás osvoboď,

abychom i my sami sebe přijímali

a mohli se obracet k druhým lidem.

 

Pane, Ty nás znáš.

Prosíme, pomoz nám,

abychom rozuměli sami sobě

a druhým se mohli otevírat.

 

Pane, Ty nás miluješ.

Proto nám daruj důvěru,

abychom uměli vnímat své temné stránky,

aniž bychom propadali strachu.

Prosíme, odpusť nám pro všechno,

co nás od tebe a od druhých dělí.

Darujnám nové společenství s tebou i s námi navzájem.

O to tě prosíme v důvěře ve tvé milosrdenství.

Slovo milosti: Hospodin ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním. Ž 103,3n 

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Ty, Bože lásky a slitování,

neúnavně nám nabízíš své odpuštění

a zveš hříšného člověka,

aby se úplně odevzdal Tvé dobrotě.

Nevzdáváš se, ačkoliv Tvou smlouvu stále porušujeme;

skrze svého Syna Ježíše, našeho Pána,

jsi mezi lidstvem a sebou vytvořil nový svazek -

tak pevný, aby jej nic nemohlo rozbít.

Plni obdivu a vděčnosti

se proto chceme připojit

k nesčetným hlasům v nebi,

abychom vyjádřili Tvou lásku

a svou radost ze spásy v Kristu,

a voláme:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Ustanovení VP: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný.

Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397

Pozvání: Slavme dnes Kristův hod vesele. Zdálo se, že jsme sami a on že prohrál. Přišel k nám zpět a je s námi po všechny dny a právě nás znovu zve ke svému stolu, aby nás posílil na další cestu ujištěním, že jsme jeho, že nás má rád, odpouští nám a podarovává nás mocí své milosti. Nemusíme plakat tváří v tvář svým chybám a vinám. Všechno se změnilo. Bůh nás v Ježíši Kristu smířil se sebou.

Propouštění: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jemu buď sláva na věky věků.

Amen.

Galatským 1:3-5

Píseň: 448 Sláva buď Tobě, Bože náš

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Hospodine, Pane náš a Otče, všechno, co máme, máme díky tvé veliké lásce a milosrdenství. V této víře Ti dnes předkládáme své prosby.

Prosíme tě za lidi nemocné, za lidi duševně či tělesně postižené.

Dávej jejich životu naději.

Posilni jejich rodiny i všechny, kdo se o ně starají. Myslíme na klienty Alzheimer centra v Průhonicích i Alzheimer home v Pitkovicích. Prosíme za jejich rodiny.

Provázej ty, jejichž život právě končí a utěšuj všechny, kteří se s nimi museli rozloučit.

Zachraň ty, kdo jsou zoufalí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme Tě za partnerské vztahy. Děkujeme za ty, které jsou posilou a povzbuzením, děkujeme za ty, ve kterých přes problémy byla vůle je zachránit, prosíme za ty, kde partnerský vztah skončil. Moc prosíme, abys byl posilou všem, kteří jsou zraněni. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za všechny, kdo hledají své místo v životě. Prosíme mladé lidi, prosíme za střední generaci, která je často přetížená starostí o děti a zároveň o rodiče. Prosíme za seniory, kteří se vyrovnávají se ztrátou sil a změnou svého místa v rodině a ve společnosti. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Pamatuj, prosíme, na svoje stvoření. Usmiřuj spory a veď k jednotě s cílem spravovat Tvé dary tak, aby pomáhaly žít i těm nejposlednějším.

 

Dávej moudrost a pokoru všem, kdo druhým vládnou.

Prosíme tě za představitele naší země i za mocné tohoto světa.

Veď nás všechny k odpovědnosti za to, co se kolem nás děje.

Nezapomínej, Pane, na ty, na které my v našich modlitbách zapomínáme.

 

Prosíme Tě za Tvou církev, prosíme Tě za tento sbor. Za společenství, ve kterém žijeme, kde se setkáváme s Tvým povzbuzením i s Tvými výzvami. Za to vše Tě, Pane, prosíme.

V tichosti Ti nyní odevzdáváme své díky a prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Jděte nyní a slovem i skutkem uvádějte ve známost evangelium a dělejte si starost o spravedlnost, lásku a pokoj.

Jděte v naději setkání s Ježíšem Kristem mezi nejmenšími z našich bratrů a sester

a žijte v naději Božího navštívení.

Požehnání: Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Neboť já, Hospodin, jsem tvůj Bůh. Iz 43,1b-3a

Píseň: 161 Tebe, Bože, chválíme