O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 10.11.2019 Gn 18 dětské (Jiří Ort)

odt download 

Uhříněves 10.11.2019

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, všechny vás vítám v tomto kostele, kde se společně smíme těšit z ujištění, že Pán Bůh má rád každého člověka a přichází za ním.

Introit: Hospodine, Tys můj úděl, držím se Tvých slov. O shovívavost Tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl. (Ž 119,57n)

Píseň: Ž 92 Jak dobré slavit Pána

Modlitba: Pane Bože, chceme dnes moc poděkovat za svědectví Tvého Slova. Za svědectví lidí, kteří Tě nevnímali jako Boha, který je daleko, který patří do setkání uzavřených společností, ale jako toho, který vstupuje do lidských životů. Tam, kde my už nevidíme budoucnost, tam, kde jsme bezradní, ale i tam, kde nás zaplavuje vlna radosti a vděčnosti.

Děkujeme za to, že se s takovým svědectvím smíme setkávat. Že se smíme těšit z ujištění, že má smysl se snažit jít po cestě, kterou jsi připravil pro člověka. A zvláště děkujeme za svědectví o Ježíši z Nazareta. Že to Tys ho poslal, že stojíš za vším, co dělal i co říkal. Že jsi ten, kdo ho vzkřísil a my tak smíme vyznávat, že je náš Pán a Spasitel.

Prosíme, abychom o tom dokázali jako Tvá církev zcela konkrétně svědčit. Aby lidé kolem nás se mohli setkat s Tvou milostí. Amen.

Čtení: Gn 18,17-33

Píseň: S 201 Nám pomoz Pane milý

Text: Ex 22,20-22

Haleluja. Chval, duše má, Hospodina! Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu. Haleluja. Ž 146,1n

Děti, bylo jednou jedno město. Bylo to už dávno, co to město existovalo. Řeknete mi, co byste postavili, když byste stavěli město? Budeme si to pěkně malovat tady na tabuli, abychom na nic nezapomněli. Tak co nejdříve? …

Tak tam se muselo dobře žít. Na nic jste nezapomněli. Ale nebáli se tam lidé? Tehdy město muselo mít hradby. Ty byly důležité. K čemu byly hradby? … Ano, aby chránily obyvatele města.

A jak takové hradby chrání? Nikoho nepustí dovnitř. A také nemusí někoho pustit ven. Takže takové město může sloužit i jako vězení. Je to podle toho, kdy se zavře nebo otevře brána. A kdo o tom rozhodoval? No – král, jeho vojevůdci, důležití lidé toho města. Ti rozhodovali o tom, kdo je přítel, kdo je nepřítel, komu se brána otevře a komu zůstane zavřená.

Ale představte si, že takové hradby si mohou lidé stavět i uvnitř těch velkých hradeb. Že si postaví taková svoje vlastní chráněná města. Tam rozhodují sami o otevření brány. Takže jsou v bezpečí. Ale ti, kteří jsou za hradbami v bezpečí nejsou. A najednou se ukazuje, že za hradbami zůstávají nejen nepřátelé, ale také lidé, kteří potřebují pomoc.

My si o takovém městě dnes budeme povídat. Ta města vlastně byla dvě – jmenovala se Sodoma a Gomora.

Píseň: S207 Pokušení sv. Antonína

Důležité na těchto městech bylo, že v jednom z nich bydlel muž, který se jmenoval Lot. Co o tomto člověku víme? Byl to synovec Abrahama, toho, kterého oslovil Pán Bůh a dovedl ho do zaslíbené země. Myslíte, že Lot byl hodný člověk? My to moc nevíme, ale vypadá to, že ano.

Ono je to důležité. Tento hodný člověk žil v Sodomě. Ale město samotné hodné nebylo. Jde to, aby nebylo hodné město a byli v něm hodní lidé? Milé děti, nad tím si my dospělí hodně lámeme hlavu. Podle čeho poznáme, jestli to město bylo zlé?

Co jen si o tom myslel Pán Bůh? My jsme o tom slyšeli, když jsem četl z Bible. Prostě a jednoduše – pomáhejte si navzájem, pomáhejte těm, kteří o pomoc požádají, pomáhejte těm, kdo jsou bezmocní. A právě to se nedělo v Sodomě a Gomoře. Mnoho lidí plakalo, mnoho lidí volalo o pomoc. „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký, že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je.“

A právě chování k těm, kteří přicházeli jako hosté, ne jako nepřátelé, se ukázalo jako zásadní. Právě hostům lidé v Sodomě chtěli ublížit. Kdo se jich zastane? Kdo jim otevře brány svých hradeb?

Právě na tom se rozhodne, jaká bude budoucnost měst Sodomy a Gomory. I jaká bude budoucnost Lota a jeho rodiny.

Píseň: S349 Srdce čisté

Ještě jednu postavu jsme zmínili. Vzpomenete si? Abraham, strýček Lota. Se synovcem se moc nevídá, žije za branou města a nemá chuť do něj vstupovat. Slýchal jen vzdáleně ruch radovánek. Potkával ale mnohé, kteří byli z města vyhnáni nebo z něj utíkali. Slyšel jejich naříkání a pláč a učil se s nimi žít, učil se tišit pláč, učil se naslouchat volání o pomoc, smál se tam, kde vytryskla radost. Měl rád život za branou města a neměnil by.

Občas se zlobíval na ta města. Měli by tolik možností pomoci a raději se zavírali před zvuky zvenku. Mohli nasytit a raději zavírali bránu, aby se k jejich hostinám nikdo nepovolaný nedostal. Abraham se zlobíval i na svého synovce Lota, že žije tak napůl, že žije u brány, že vidí, slyší, cítí bolest i radost, pláč i smích, ale za bránu, do skutečného života, se bojí vystrčit nos.

A najednou přijdou dva poslové a vyřizují vzkaz, že už se Pán Bůh nemůže na ten zámek dívat, že mu život jeho obyvatel vadí ještě víc než Abrahamovi, že už je to do nebe volající a přijde trest.

Co s tím má Abraham dělat? Jak se má zachovat muž, o kterém se píše, že je spravedlivý před Hospodinem? Má se radovat a říkat si – na každého jednou dojde? Má prosit, aby byli potrestáni všichni ti, kteří přehlíží skutečný život, který pláče, volá i se směje za branou města? Má volat po spravedlivém trestu pro ty, kteří žijí jenom pro sebe, kteří pronásledují a vyhánějí všechny a všechno, co jim ruší jejich krásný, zajištěný život?

Co byste mu poradili?

Trest přichází a Abraham, spravedlivý před Hospodinem, se neraduje. Modlí se, volá k Hospodinu, prosí o novou šanci pro ty, kteří bezesporu zaslouží potrestání. Vždyť mezi nimi mohou být i lidé spravedliví. Vždyť jich může být až padesát, čtyřicet, třicet, dvacet, možná že jich je pouze deset, ale měli by dostat šanci žít. Handrkuje se Hospodinem jako na trhu. Vyjde to? Pomohou Abrahamovy modlitby?

My vlastně z toho našeho textu nevíme, jak všechno dopadlo. Víme, že se do Sodomy vydali Boží poslové jako hosté. A občané Sodomy jim chtějí ublížit. Byli to ale všichni občané? Je zlé skutečně celé město? Celá města?

Víte, děti, ten příběh se stal kdysi. Ale to, co po nás Pán Bůh chce, to zůstává stejné. I my žijeme ve svých městech. A žijeme různě. A přichází různí hosté. A přichází různí lidé s prosbou o pomoc. Budou naše města dobrá či zlá?

Tak jako Abraham za ně máme prosit. Pán Bůh nám v tom pomáhej.

Amen.

Píseň: S 387 Přímluvný zpěv

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane Bože, děkujeme za Tvou milost, ve které jsme ujišťováni o Tvé přítomnosti v našich životech. V důvěře v tuto Tvou přítomnost Ti chceme odevzdat všechny, o které máme starost.

Pane, dnes Ti chceme odevzdat Evu, Jiřího a Lenku Kočovi, kteří se včera rozloučili s Járou. Prosíme, provázej je, posiluj a nám ukazuj, jak být ujištěním, že nejsou sami. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za všechny, kdo se propadli do beznaděje. Prosíme za všechny, kdo ztratili ve svém životě výhled do budoucnosti. Prosíme za všechny, kdo přestali věřit, že by pro ně život mohl být krásný. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za všechny lidi, kteří se snaží být si vzájemně lidmi. Prosíme za všechny, pro které humanita není prázdným pojmem. Prosíme, abychom my jako křesťané dokázali být povzbuzením právě těmto lidem. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, abychom v lidech v uprchlických táborech stále viděli konkrétní lidi a ne nepříjemný problém. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, uč nás nevzdávat snahu o vytváření prostoru života, ve kterém by našli domov všichni lidé, kteří touží po domově a jsou v této snaze jakkoliv hendikepováni. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, v tichosti Ti odevzdáváme své díky a prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi lidmi toužícími po pokoji: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. Jako milované děti následujte Božího příkladu a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá.

Ef 4,32-5,2

Požehnání: Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. Amen. 2Te 3,16

Píseň: 171 Buď Pánu čest

Uhř – 910

Říč - 1200