Uhříněves 25.12.2019 Lk 2,8-20 VP (Jiří Ort)

Uhříněves 25.12.2019

Přivítání: Milé sestry, milí bratři, milé děti, milí přátelé, přišli jsme dnes na bohoslužby, abychom zaslechli slova vánočního evangelia, těšili se z nich a děkovali za ně.

Introit: Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží! Ž 98,1

Píseň: 293 Čas radosti, veselosti

Modlitba: Pane, máme mnoho důvodů k vděčnosti. Smíme vědět o Tobě, smíme si připomínat, že ne my, ale Ty sám dáváš smysl našim životům i celému stvoření. A přece jsme nejistí, přece jsme nešťastní při pohledu na sebe samotné i při pohledu kolem sebe. Voláme k Tobě a rádi bychom, abys zatřásl s námi i s tímto světem, aby se vše změnilo, lidé si začali naslouchat a pomáhat a svět se stal skutečným místem k životu.

A dnes si připomínáme, že Ty jsi promluvil a promlouváš. Hlasem, který je tichý a zároveň podivuhodně mocný. Slyšíme zvěst o narození Toho, kterého jsi za námi poslal, aby nám ukázal cestu, aby nám ukazoval Tvoji přítomnost.

Děkujeme. Za naději, kterou jsi před námi otevřel a stále otevíráš. Děkujeme, že nás ve svém Synu zveš i dnes k hostině, kde nám nabízíš odpuštění a posilu. Amen.

Čtení: Iz 62,6-12

Píseň: 299 Ó ty radostný čase vánoční

Text: Lk 2,8-20

Haleluja. Hospodin se na své milosrdenství rozpomenul, na svou věrnost domu Izraele. Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha. Haleluja.

Ž 98,3

"Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí."

Jakoby tato radostná zpráva, vánoční evangelium, tak trochu zapadlo. V adventním čase jsem naslouchal 4 vánočním koncertům a při tom posledním pěvecký sbor Collegium Musa Pragensis nabídl průřez vánočními lidovými písněmi. Vánoční lidové koledy jsou naplněné tematikou pastýřů, narození Ježíše Krista, cesty do Betléma, darů, které se nesou Ježíškovi nebo příhod, které se po cestě přihodí. Bylo to krásné, v těch písních je radost z narození nového života, Božího dítěte. je v nich něha, o to miminko je potřeba se postarat. Tyto písně navozují vánoční atmosféru. Tedy – navozují atmosféru, která vytrhne z reality. Nebo alespoň na chvíli tuto realitu promění.

Moc hezky se to poslouchá – ty vánoční koncerty ve mně skutečně navodily vánoční atmosféru, moc se mi líbily – jeden vedle druhého. A není na nich nic špatného. Prostě pohladí, povzbudí, na chvíli dají zapomenout. Nic není špatného ani na vánočních zvycích, rozhodně není nic špatného na rodinných tradicích, rozhodně není nic špatného na vzájemném obdarovávání.

Jenže – pak přijde realita všedního dne. Realita bez kouzelného náboje. Někdo se na ni těší, protože mu uměle navozená atmosféra není příjemná, někdo ji naopak opouští s povzdechem. V každém případě to působí dojmem, že onen vánoční příběh uložíme zase na rok do skříně. Vzpomínám si, jak Mariin tatínek, prof. Pokorný, použil při bohoslužbách v Proseči v letních měsících několik slok z písně „Narodil se Kristus Pán“. Především kvůli sloce „Goliáš oloupen“. A všechny, včetně rodiny, to dost zaskočilo a ptali jsme se, jestli se nespletl. A on se nespletl.

Vánoční zvěst, vánoční evangelium, dobrá zpráva má platnost nejen po celý rok, ale především po celý život. Jen – co vlastně přináší? A tak dnes trochu poodstoupíme od příběhu a zůstaneme u toho, co zvěstoval anděl. "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ Co se to stalo, že se mají pastýři radovat? Narodil se Spasitel. Spasitelů má každá doba až až. Kdekdo se do této role cpal a cpe. Tuto roli si přisvojovali mocní všech věků. V Sýrii panoval Antiochos I Sótér. V Egyptě Ptolemaios I Sótér. A určitě bychom našli takových „spasitelů“ víc. Nejen ve světské, ale i v náboženské sféře. Něco však mocní pochopili. Spasení se týká života tady a teď. I slib, že když tady budete poslouchat, tak na věčnosti se budete jen a jen radovat, se týká života tady a teď. Úspěch spasitelů je podmíněn tím, že mluví do života dnes a přesvědčují lidi, že když nesvěří život do jejich rukou, tak kvalita tohoto života půjde rapidně dolů.

Tuto nabídku zná i Bible. Vyznává, že Spasitelem je Hospodin, Bůh Izraele a také ten, koho Pán Bůh posílá, aby vysvobodil Boží lid. Ale toto vysvobození funguje jinak. Boží spasitelé nebyli a nejsou lidé v moci postavení, kteří by mohli využívat všech výhod, kterou by tato pozice mohla přinést. To nalézáme v podstatě ve všech starozákonních příbězích. I Mojžíš, modelová postava Božího vysvoboditele, nepřichází s pomocí z pozice egyptského prince, ale z pozice uprchlíka.

„Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ Narodí se dítě a přinese záchranu. Spojení zaslíbení dítěte s dnešním textem, který jsme slyšeli od Izajáše, je zvláštní. Izajášův text ujišťuje o záchraně, mluví o strážcích na hradbách, mluví o síle, která zajistí spravedlnost. Život každého člověka má hodnotu, nikdo nebude rozhodovat o tom, kdo má právo žít, kdo má právo se nasytit. Hodně silná výpověď. A evangelista Lukáš ji podtrhuje – anděl zvěstuje radost, která bude pro všechen lid. Je spojena s tím, že Pán Bůh chce chránit každý lidský život, protože každý má hodnotu. Od toho nejslabšího až po nejsilnější. To symbolizuje narozené dítě, Boží Syn. „A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."“

Záchranou, spasením, se tak stává vše, co nabízí pomoc životu, který je ohrožený. Pastýři odešli do Betléma, kde byli ujištěni, že to, co slyšeli, nebyla iluze. Řekli všechno, co slyšeli. A vrátili se domů. Do příběhů, které žili. Stejně jako mudrci v příběhu, který napsal evangelista Matouš.

Vánoční svátky s sebou nesou mnoho krásných zvyků. Těší nás, okouzlují nás. Bez nich by nám bylo smutno. Bylo by nám smutno bez toho, abychom mohli podarovat své blízké. Bylo by skutečně hloupé všechno odmítat s tím, že to do podstaty Vánoc nepatří. Ano, vše je poznamenáno naší slabostí, selháním, nešikovností, ale i zlobou a odmítáním. Takoví jsme, protože jsme lidé.

Ale vánoční zvěst plná postav a postaviček těch nejobyčejnějsích lidí, nedokonalých a zranitelných nositelů vánočního evangelia nám ukazuje, že každý z nás může být tím, kterého poslal Hospodin, Bůh Izraele donést spasení konkrétním lidem. Do konkrétních bolestí a trápení. Člověku, který je v nemocnici, který je doma, ale sám, člověku, který si neví rady se svým životem a prostě potřebuje obejmout, kterému se rozpadl vztah a on neví jak dál. Těch životů, které potřebují, aby do nich vstoupila pomoc, účast, odpuštění, aby do nich vstoupila záchrana, spasení, je mnoho. A my se o vánočních svátcích dozvídáme, že neexistuje nikdo, za kterým by nás Pán Bůh neposlal. Vždyť platí to, co zvěstoval anděl a o čem zpívali nebeské chóry: „"Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí." A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."“

Amen.

Píseň: 295 Kriste, světa Spasiteli

VP:

Pane Bože, přicházíme na Tvé pozvání, v jistotě víry, že Ty máš v člověku zalíbení. V jistotě, která nás vede k odpuštění – druhým i sobě. Vyznáváme, že to opravdu potřebujeme, že toho máme hodně na srdci, co bychom Ti nyní chtěli odevzdat. Trápí nás osobní vztahy, trápí nás selhávání církve, trápí nás naše neschopnost jako společnosti myslet na něco jiného než na svůj prospěch. Motáme se v začarovaném kruhu a jsme Ti nesmírně vděční, že nás z něj vyvádíš svým pozváním.

A tak tu před Tebou chceme vyznat ve chvíli, kdy nám nabízíš odpuštění i novou naději: Pane, neumíme odpuštění dávat ani přijímat. Neumíme žít z Tvé naděje ani jí posilovat potřebné kolem nás. Kdo tak chce společně se mnou vyznat, ať to potvrdí slovy: Vyznávám.

Pane, slyšeli jsme dnes vánoční zvěst o tom, že jsi pro každého z nás i pro celé stvoření poslal svého Syna jako Zachránce, Spasitele. Vyznáváme, že před Tvou tváří nejsme o nic lepší než lidé kolem nás. Vyznáváme, že spolu s nimi tu stojíme s prázdnýma rukama. Kdo tak chce společně se mnou vyznat, ať to potvrdí slovy: Vyznávám.

Takoví před Tebe předstupujeme s nadějí na odpuštění právě pro milost Tvého Syna Ježíše Krista, kterého jsi pro nás poslal, který za nás zemřel a pro nás je živ. Věříme v moc jeho smrti a vzkříšení. Potvrďme hlasitě: Věříme.

Pamětlivi toho, že Bůh v Kristu odpustil nám, odkládáme nyní všechen hněv i výčitky a odpouštíme těm, kdo nám ublížili. Vyznejme to hlasitě pro lásku Kristovu: Odpouštíme.

Slovo milosti: Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: "Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Iz 43:1

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba: Svatý Pane, všemohoucí Otče, věčný Bože,

chceme Tě vždycky a všude chválit a děkovat ti,
skrze Ježíše Krista, našeho Pána.
Jeho jsi zaslíbil jako Vykupitele
nám, ztraceným lidem.
Jeho pravda je světlem hledajících.
Jeho svatost s tebou smiřuje hříšníky.

Naplnil se čas,
poslal jsi toho, který byl zaslíben,
již nám září den vykoupení.
Proto se radujeme z tvého zaslíbení a tvé věrnosti.

Spojeni s proroky
a se všemi,
kdo očekávají tvé království,
se připojujeme k chvalozpěvu tvých andělů
a vyznáváme ke tvé cti:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Bůh ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o této základní naději:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

284 Jakož o tom proroci

Pozvání: Slavme dnes Kristův hod vesele. Zdálo se, že jsme sami a on že prohrál. Přišel k nám zpět a je s námi po všechny dny a právě nás znovu zve ke svému stolu, aby nás posílil na další cestu ujištěním, že jsme jeho, že nás má rád, odpouští nám a podarovává nás mocí své milosti. Nemusíme plakat tváří v tvář svým chybám a vinám. Všechno se změnilo. Bůh nás v Ježíši Kristu smířil se sebou. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou. A tak již usmířeni s Bohem i bližními přistupujme v radosti ke stolu Páně.

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Propouštění:

Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.  Gal 4,4-6

Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha. Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. 1J 4,2.7-9

Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele, abychom ospravedlněni jeho milostí měli podíl na věčném životě, k němuž se upíná naše naděje.  

Tt 3,4-7

Píseň: 278 Velebme vždy s veselím

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, děkujeme Ti, že jsme znovu směli zaslechnout Tvoji podivuhodnou do dobrou zprávu. Děkujeme Ti, že jsme směli přijmout posilu a povzbuzení u Tvého stolu. A prosíme, veď nás ve své síle za druhým člověkem.

Prosíme, veď nás za těmi, kdo jsou všelijak zraněni a nevěří tomu, že by jejich život měl budoucnost. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás za těmi, kdo se snaží pomáhat potřebným a sami jsou vyčerpáni. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás za těmi, na které právě v těchto dnech nejvíc doléhá ztráta blízkého člověka. Dnes zvlášť prosíme za blízké horníků, kteří před rokem zahynuli v dole ČSM ve Stonavě. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás se slovem smíření tam, kde už na smíření lidé rezignovali. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás se slovem své naděje mezi ty, kdo mají pocit, že lidskou společnost už nemůže nic napravit. Že je vše marné a je zbytečné se snažit o společnost spravedlivou, otevřenou pro každého člověka. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, veď nás se zvěstí o lásce do svého lidu, který místo zvěsti dobré zprávy hájí své hranice. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, zbavuj nás strachu, abychom v těch, kteří potřebují pomoc, neviděli pouze naše ohrožení. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, vyslyš naše tiché díky i prosby.

Pane, v tuto chvíli k Tobě voláme spolu se všemi, kdo touží po životě:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? To je ten, který přišel skrze vodu a krev. A toto je svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v Jeho Synu.

1J 5,5-6a.11

Požehnání: Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti (Iz 41,10).

Píseň: 294 Ó křesťané všichni