O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech

Uhříněves 2.2.2020 Mt 5,1-12 VP (Jiří Ort)

odt download 

Uhříněves 2.2.2020

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, vítám vás na dnešních bohoslužbách, kam jsme mohli přijít, protože jsme zaslechli Boží pozvání.

Introit: Hospodin kraluje! Oděl se důstojností. Oděl se Hospodin, opásal se mocí. Pevně je založen svět, nic jím neotřese. Ž 93,1

Píseň: Ž 103,1-6 Nuž ty má duše, Pána oslavuj

Modlitba: Pane, přicházíme k Tobě jako hledající. Jako ti, kteří hledají kotvu života uprostřed všech bouří kolem nás i v nás. A chceme Ti moc poděkovat, že máme kam přicházet. Že uprostřed společnosti, ve které se bojíme otevřít se druhému, abychom nebyli zraněni, uprostřed pravidel, se kterými nesouhlasíme a přece se jimi řídíme, Ty za námi přicházíš a ujišťuješ nás, že jsme Tvoji. Že se nemusíme bát otevřít se druhému člověku, protože Tys nás přijal. Bezpodmínečně. Že pro každého z nás i lidi kolem nás platí, že jsi pro nás všechny poslal na svět svého Syna, abys nám ukázal, že není žádná překážka, která by Ti zabránila za námi přijít.

Děkujeme, že jsi nás o tom ujistil v Ježíšově smrti a vzkříšení. Děkujeme, že si to dnes společně smíme připomenout při hostině, ke které Ty nás zveš. Amen.

Slovo dětem:

Píseň s dětmi: 688 (S 233) Odpusť

Čtení: 1K 1,18-23

Píseň: 440 Ozvi se, Pane můj

Text: Mt 5,1-12

Haleluja. Pojďte, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy. Haleluja. Ž 95,1

Na dnešní neděli připadly zcela zásadní texty. A není k nim možné přistupovat jinak, než osobně. Reflektovat je osobně. Proto tak učiním i já.

Začněme apoštolovým dopisem do Korintu - „Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného.“ Zvláštní slovo. A věčně aktuální. Není možné přistoupit k textům Ježíšova kázání na hoře bez toho, abychom si toto uvědomili. Koho vlastně kážeme. Koho vyznáváme. Kdo je naším spasitelem – Kristem. Apoštol Pavel mluví o tom, že je to ten Ukřižovaný. S tím, že pro nás platí pokušení jak Židů, tak Řeků. Touha po potvrzení naší cesty zázraky i touha si všechno vysvětlit. Ale Pavel mluví o Ukřižovaném.

To je ten, o kterém evangelista Matouš vypráví na úvod textu, který je pro evangelistu zcela programový – kázání na hoře. Ježíš vystoupil na horu, posadil se, kolem něj se shromáždili učedníci a on začal mluvit. Evangelista nám zřetelně říká – ten, kdo tu mluví je tím, kdo má právo takto mluvit. Jako Mojžíš, ale mnohem víc než Mojžíš. Tedy – Ježíš z Nazareta je tím, komu máme naslouchat a vsadit na Jeho pohled na život. Pan prof. Pokorný v jedné své knize ukazuje, jak z jakéhokoliv příběhu Matoušova evangelia vede přímé spojení k pašijovému finále – k tomu ukřižovanému, který byl vzkříšen. Tedy – můžeme tu zřetelně slyšet vyznání apoštola Pavla - „Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného.“ Až teď mohu pokračovat. Až teď mohu promýšlet, co pro mě osobně znamená Kázání na hoře – a 12 blahoslavenství na jeho počátku.

Velice neradi bychom žili planý život. Velice nerad bych žil planý život. Z mého pohledu je tato otázka vyostřená tím, že mnoho věcí kolem nás má znamení konce věků. Jsou vlastně nevratné, navíc tuto skutečnost vnímáme velice citlivě i na druhém konci světa. Nebo naopak – to, co děláme my, jak se rozhodujeme, ovlivňuje lidi na druhém konci světa. A my si s tím nevíme rady. A najednou slyším:

„Blahoslavení chudí v duchu neboť jejich je království nebeské.“ Tedy Boží království, jak se o něm mluví mimo Matoušovo evangelium. Prostor života, kde vládne Hospodin, kde platí jeho zákony. Kde, jak věříme, je naše naděje, naše budoucnost. A tato budoucnost není iluzí, už dnes se můžeme těšit, už dnes se z ní můžeme radovat. Už dnes můžeme být blahoslavení. A kdo se skutečně mohou těšit, jsou chudí v duchu.

To skutečně nemá nic společného s mentálním postižením. Tady se máme vrátit k lidskému začátku, kdy „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.“

Kraličtí to pro nás vystihují přesněji: „I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.“ Bůh dal člověku dech života. Duch života je silou, díky které je člověk živou bytostí.

Ježíš tedy mluví o vědomí člověka, že v tom nejzásadnějším lidském rozměru si nejsme sami sobě určením, ale že jsme závislí na Bohu. To je něco, k čemu se rozhodně přiznávám, ale zároveň si s tím trochu nevím rady. A přitom je to zcela zásadní. Uvědomil jsem si to na semináři ke Kázání na hoře pro sociální pracovníky, kde se mi právě toto blahoslavenství otevřelo jako určující pro všechny ostatní. Protože právě v oblasti sociální práce si můžeme uvědomit, že prostě závislí jsme. Rozhodně jeden na druhém. A na Bohu. Moc se mi líbilo shrnutí katolického biblisty Ladislava Heryána: „Žít v závislosti na Bohu předpokládá naučit se žít v přítomnosti Boha, který mne absolutně přijímá právě proto, že jsem na něm naprosto závislý. Tento stav není stavem kterému se člověk učí; je stavem, který objektivně existuje a který člověk musí subjektivně objevit.“

To je zcela zásadní. A osobně vnímám hned druhé blahoslavenství jako začátek cesty k objevení této závislosti. „Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni“. Pláčeme, když se nás něco dotkne. Pláčeme nad životem, který jako život vnímáme. Když se mu otevřeme. Ale to bolí. Čím více a čím hlubší vztahy člověk má, tím je zranitelnější, otevřenější k neštěstí a zasažený smutkem. Velice sugestivně to vykreslil Fjodor Michailovič Dostojevský v románu Idiot.

A jsme zpět u apoštolova vyznání: „Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného.“ Ti, kteří podávají svědectví o Ježíšovi jako Spasiteli, nás na tuto cestu zvou. Protože jinou nevidí. Plakat s plačícími. Brát vážně život člověka. Oplakávat ho. Vyznávají, že si to můžeme dovolit, protože budeme potěšeni.

Můžeme si to dovolit, protože jsme závislí na Bohu. Protože smíme přijmout, že jsme závislí na Bohu. A o tento Bůh je tím, který sám sebe zvěstuje jako Utěšitele: "Já, já jsem váš utěšitel. Proč se tedy bojíš člověka, jenž umírá, lidského syna, který je jak tráva? Zapomínáš na Hospodina, který tě stvořil, který roztáhl nebesa a položil základy země. Proč máš neustále, po celé dny, strach ze vzteku utiskovatele, který ti chystal zkázu? Kde je ten utiskovatel i se svým vztekem?"

Jsem vděčný za Ježíšova slova blahoslavenství. Jsem vděčný za Kázání na hoře. Otevírá mi cestu, na kterou bych se bál vydat. Otevírá mi cestu k základnímu vztahu. Je to cesta dlouhá, plná selhání, ale pro každého z nás je na ni připraveno ujištění že všichni jsou zváni. To dnes smíme prožít v pozvání do společenství u Boží hostiny. Amen.

Píseň: 669 Přijď, Spasiteli

VP:

Vyznání vin: Děkujeme, Pane, za naději, kterou smíme mít v Kristově vzkříšení.

Děkujeme za jistotu, že nic těžkého v tomto životě, ba ani hřích, ani smrt nemají poslední slovo.

 

Pane, ty víš, jak často se nám tato naděje ztrácí, jak často se bojíme budoucnosti.

Zapadáme do starostí všedních dnů.

Nezřídka se z nás stávají sobci.

Přepadá nás nejistota a strach.

S lecčíms si nevíme rady.

Hledáme chyby na všech a na všem okolo.

Leccos na nás leží jako balvan.

 

Prosíme, Hospodine, přijmi nás takové, jací jsme.

Slituj se nad námi.

Odval kameny, které nám stojí v cestě za tebou.

Dej nám vidět světlo, které padá z Kristova vítězství na cestu našich životů.

Dej nám odvahu, abychom byli živí se svým Pánem, abychom se za ním vydali na cestu.

Dopřej nám, abychom u jeho stolu prožili budoucnost jeho království.

Amen.

Slovo milosti: Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

Eucharistická modlitba:

Bože náš, ty ses vzdal své moci,

když jsi nám poslal svého Syna,

aby s námi sdílel náš život.

Narodil se jako chudý

daleko od vládců světa

a poznal nedostatek.

Naučil nás tebe chválit,

posadil se k našemu stolu

a pozval všechny lidi,

aby si rozdělili nový chléb.

Svým zaslíbením vyhlásil konec hladu

a konec krveprolití na tváři země.

 

Večer před svým utrpením

vzal chléb, vzdal díky, lámal jej

a dal jej svým učedníkům se slovy:

Vezměte, jezte, to je mé tělo,

které se za vás vydává.

 

Stejně vzal po večeři i kalich s vínem,

podal jej svým učedníkům a řekl:

Toto je má krev, která se za vás prolévá.

 

Kdykoli budete jíst tento chléb

a z tohoto kalicha pít,

čiňte to na moji památku.

 

Pane, náš Otče, veď nás svým svatým Duchem,

ať nás chléb a víno z tohoto stolu

vede k přemýšlení o tvém Synu:

tak, jak rozdával chléb a víno,

také sám sebe vydal.

Děkujeme, že z tvé ruky

smíme přijímat stále nový život

a jít spolu s těmi, které jsi nám svěřil.

Pomoz nám i dnes žít v síle tvého syna,

našeho Pána Ježíše Krista.

Amen.

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

308

Pozvání: Slavme dnes Kristův hod vesele. Zdálo se, že jsme sami a on že prohrál. Přišel k nám zpět a je s námi po všechny dny a právě nás znovu zve ke svému stolu, aby nás posílil na další cestu ujištěním, že jsme jeho, že nás má rád, odpouští nám a podarovává nás mocí své milosti.

A tak již usmířeni s Bohem i bližními přistupujme v radosti ke stolu Páně.

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

Propouštění: Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! 2 Korintským 5:17

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista, který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Jemu buď sláva na věky věků. Amen.

Galatským 1:3-5

Píseň: 643

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, děkujeme Ti za to, že nám znovu a znovu dodáváš sílu k životu, ke kterému nás zveš. Že nás znovu a znovu ujišťuješ, že jsi s námi. A v této naději víry Tě prosíme, dej nám sílu, abychom dokázali plakat s plačícími, abychom dokázali vnímat dar Tvého života i tam, kde nás to bolí, kde si s tím nevíme rady.

Prosíme, uč nás být s těmi, kterým zemřel blízký člověk. Uč nás trpělivosti a empatii. Prosíme za rodinu ses. Sulkové i se. Novákové. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, otevírej nás pro lidi, kteří jsou opuštění a bezbranní vůči ekonomickému tlaku, který je na ně vyvíjen. Prosíme otevírej nás pro lidi, kterým hrozí ztráta bydlení a nemá se jich kdo zastat. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, uč nás vnímat bolest těch, kteří podklesávají pod tíhou života. Kteří už nevidí výhled a pro své okolí jsou únavní svojí skepsí. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, dávej nám sílu k účasti pro ty, kteří se dostali do ekonomické pasti. Kdo se dostali do pasti exekucí. Prosíme, dávej nám sílu, abychom tento problém nevytěsňovali a poukazovali na nutnost jeho řešení. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, uč nás naslouchat zoufalství těch, kteří nevidí výhled pro budoucnost naší planety. Kteří mají strach kvůli svým dětem a vnoučatům. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, uč nás plakat pro životy, které jsou tak daleko a přece jsou Tvým darem a jsou člověkem ničeny. Prosíme za uprchlíky, prosíme konkrétně za ty, kteří jsou umístěni v Řecku na ostrově Lesbos. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, uč nás soucitu s těmi, kteří žijí v přímém ohrožení koronavirem. Prosíme, aby v nás strach neudusil účast. Za to Tě, Pane, prosíme.

Pane, odevzdáváme Ti v tichosti své osobní díky a prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.

1K 10,13

Požehnání: Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní a až do dne věčnosti.

2Pt 3,18

Píseň: 172 Od věků Bůh, od věků král