O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech
Banner

Uhříněves 22.5.2016 Joz 9,1-18a (Jiří Ort) bohoslužby s dětmi

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítám vás na bohoslužbách v neděli zvané Trojiční.

Introit: Chci Tě vyvyšovat, můj Bože a králi, Tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. Ž 145,1

Píseň: 157 Chvaltež Boha! Nechť sláva, čest

Modlitba: Pane Bože, náš Otče, přicházíme jako Tvé děti. Děti, které se učí chodit po cestě života. Ať už jsme malí nebo velicí. A právě proto Ti moc děkujeme, že tu smíme být. Že se smíme zastavit na konci týdne, že Ti smíme poděkovat za všechno, co jsme prožili, že smíme poprosit za odpuštění, když jsme někomu ublížili.

A zvlášť Ti děkujeme za Tvé Slovo, které nás na naší cestě provází. Za příběhy, které se před námi otevírají v Bibli. Vyznáváme, že jim často nerozumíme, že jsou pro nás cizí, ale o to víc se radujeme, když se pro nás rozjasní a z Tvé milosti jim porozumíme.

Děkujeme obzvlášť za příběh Ježíše z Nazareta. Za všechno, co o něm svědkové napsali, co jsme se směli dozvědět. O jeho pomoci bezmocným, o jeho lásce k člověku, k dětem. I o velikonočním příběhu jeho smrti a zmrtvýchvstání.

Prosíme, buď tu dnes s námi, buď se svým lidem po celém světě, abychom tomuto příběhu porozuměli a stal se pro nás základem života. Amen.

 

Píseň pěveckého sboru Trinita beata

 

Čtení: Joz 9,1-18a

Píseň: S45 Díky

Text: Lk 10,30b-35

Haleluja. Chvalte Boha v jeho svatyni, chvalte ho i na obloze, již sklenul svou mocí, chvalte ho za jeho bohatýrské činy, chvalte ho pro jeho nesmírnou velikost! Haleluja. Ž 150,1-2

 

Milé děti, milí dospělí, dnes máme před sebou ale opravdu zvláštní příběh. A těžký příběh, se kterým si my dospělí nevíme moc rady. On je to totiž příběh velice starý. A také z úplně jiné země. Ale zkusíme si ho povědět, zkusíme mu porozumět i pomocí příběhu jiného.

Boží lid vstoupil do země, kterou dostal darem od Hospodina. Ale – oni v té zemi také žili lidé a cítili se tam doma. Jak jen to udělat. Někteří králové proti Izraelcům povstali a svedli s nimi bitvu. Jiní, jako zástupci města Gibea, se pokusili sjednat mír. Ale co když Izraelci nebudou chtít, co když je vyženou z jejich domovů? Tak vymysleli lest. Přesvědčili je, že jejich domov je daleko předaleko, ale že by stejně rádi uzavřeli smlouvu – doslechli se totiž, jaký je Izrael slavný národ a jaký je především slavný jejich Bůh.

A smlouva byla uzavřena a žádná bitva nebyla a my máme radost, protože se prostě Izraelci s Gibeoňany spolu museli naučit žít.

Ale proč jen my si takový příběh máme vyprávět? Protože Boží lid uzavřel smlouvu a nezeptal se předem Pána Boha? Protože přesto, že byl obelstěn, tak smlouvu dodržel? Já vám nevím. A myslím, že nás to nemusí trápit. A proč? To si povíme po písničce.

 

Píseň: S140 Široká brána

 

Příběh, který vám povím, vyprávěl Ježíš z Nazareta o mnoho a mnoho let později. Je o jednom člověku. (obr.) O obchodníkovi. Víc o něm Ježíš nepověděl. Nevíme, jestli třeba nebyl z Gibey – nebo odněkud odjinud. Nevíme, jestli věřil Hospodinu nebo jinému bohu. Nic o něm nevíme. Jeden člověk se vydal na cestu.

A toho člověka přepadli lupiči. (obr.) Také o nich nic nevíme. Nevíme, odkud byli, nevíme, ke kterému národu patřili. Byli to lupiči. Byli to zlí lidé. A podle toho se také chovali. Zbili ho, okradli a nechali zraněného ležet.

Co jen s ním bude? Přežije? Pomůže mu někdo? Podívejte se, už se blíží člověk! (obr.) Sláva, ten mu určitě pomůže! Vždyť je to kněz, farář! Patří k Božímu lidu. Ale ne – kněz kolem zraněného prošel, ani se k němu nepřiblížil, aby se přesvědčil, jestli žije, jestli nepotřebuje pomoct. (obr.)

Je nám z toho smutno. Ale už se blíží další člověk. (obr.) Tak to je štěstí, ten už určitě pomůže. Podle oblečení je to levita, ten, který pomáhá v chrámu. Tak ten přece zastaví a podívá se, jestli by nemohl pomoci! (obr.) Nezastavil. Děti, děti, jak je to možné? Copak mu nikdo nepomůže?

Ale tamhle jede na oslíku nějaký člověk. (obr.) Ten s chrámem, s kostelem, nemá nic společného. Z vyprávění se dozvídáme, že ani nepatřil k Božímu lidu, že to byl Samařan. A se Samařany se Židé neměli moc rádi. A já už se ani neodvažuji doufat, že našemu zraněnému pomůže. (obr.) Co myslíte vy? Budeme trochu napjatí a zazpíváme si písničku.

 

Píseň: S349 Srdce čisté

 

Děti, řeknu vám, mám radost. Ten úplně cizí pán, ten Samařan, pomohl. Podívejte se – já vám ten příběh pěkně pustím. Nejprve zraněného ovázal, pomohl mu z nejhoršího. (obr.) Pak ho naložil na oslíka a odvezl do hostince. (obr.) Hostinec nebyl jen místo, kde bylo možné se najíst, ale také místo, kde bylo možné se ubytovat, kde se o vás i postarali. (obr.) A tak náš milý Samařan zaplatil hospodskému, aby se o zraněného staral tak dlouho, dokud nebude schopný se o sebe postarat sám. A kdyby to náhodou vypadalo, že to bude trvat déle, tak hostinský nebude škodný. Dostane zaplaceno, až se samařský obchodník bude vracet zpět.

Krásný příběh, viďte? O tom, jak je jedno, kdo odkud je, ale podstatné je, kdo je jaký člověk. Ono to chvíli trvá, než to člověku dojde. Někdy hodně dlouho. Ale my si dnes z toho příběhu o Gibejských, kteří uzavřeli s Izraelci smlouvu, protože se báli, že je Izraelci jinak pobijí prostě kvůli tomu, že patří k jinému národu, smíme vzít velice jednoduchou věc. Ono se totiž ukázalo – i když prazvláštním způsobem – že se lidé mohou dohodnout. Že spolu mohou žít v míru. A že se to Pánu Bohu líbí. Vždyť si z Gibey vybral prvního krále pro svůj lid – krále Saula.

V Bibli jsou prapodivné příběhy, to ještě poznáte. Ale na základě žádného z nich si nesmíme myslet, že by Pán Bůh neměl lidi rád. Všechny lidi. Že by je dělil podle toho, ke kterému národu patří. Právě to smíme slyšet v příbězích, které zažíval a vyprávěl Ježíš z Nazareta. Právě k ochotě pomáhat druhým lidem bez rozdílu nás Pán Bůh vede a posiluje nás v tom svou přítomností. A my bychom mohli říci, že právě o tom je dnešní neděle, kterou nazýváme Nedělí trojiční. Amen.

 

Píseň: S364 Nové přikázání

 

Ohlášky:

 

Přímluvná modlitba: Pane Bože, stojíme před Tebou v pokoře a chceme Ti odevzdat svoji starost o lidi kolem nás.

Prosíme Tě za své nejbližší. Prosíme Tě za ty, kteří jsou nemocní a my o ně máme strach. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Pane, moc Tě prosíme za ty, kteří vstupují do manželství. Kteří si chtějí slíbit, že si budou stát po boku po celý zbytek života. Že svoji svobodu spojí se snahou vnímat svého partnera jako toho, koho beru vážně a chci mu naslouchat. Prosíme za manželství. Prosíme za partnery, kterým se jejich vztah rozpadl. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, abys nás učil žít vedle sebe ve vší různosti. Prosíme, abychom náš pohled na život nebrali jako jedinou neotřesitelnou pravdu. Pane, prosíme za ty, kteří jsou vytlačováni na okraj společnosti právě pro svoji odlišnost. Za to vše Tě, Pane, prosíme.

Pane, prosíme za církev. Za celou církev i její jednotlivé části. Prosíme za tu část církve, jejíž jsme součástí. Prosíme za rozhodnutí, která padla na synodu. Prosíme, aby byla k dobrému. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za papeže Františka, za vstřícnost a otevřenost lidem, které v očích mnohých ztělesňuje. Za něj Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za pozůstalé pasažérů egyptského letadla, které se zřítilo. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za uprchlíky, kteří hledají domov. Prosíme za ty, kdo se snaží pomoci. Prosíme za ty, kdo se snaží pomáhat v naší zemi - navzdory atmosféře ve společnosti. Za ně všechny Tě, Pane, prosíme.

 

Pane, prosíme, vyslyš naše tiché díky i prosby.

 

Spolu se všemi, kdo hledají život, k Tobě voláme jako Tvé děti:

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Píseň pěveckého sboru

Poslání: Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. Jako milované děti následujte Božího příkladu a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá.

Ef 4,32-5,2

Požehnání: Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní a až do dne věčnosti.

2Pt 3,18

 

Píseň: 618 Modré nebe, slunce zář