O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech
Banner

Uhříněves 5.2.2017 Mt 5,13-20 (Jiří Ort) bohoslužby s VP

Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, shromáždili jsme se ve jménu Pána Ježíše Krista, abychom vzdávali Bohu chválu a dík, abychom mu vyznávali své viny, abychom prosili za sebe i za druhé, abychom hledali nové poznání Boží lásky a očekávali na Jeho slovo, které z milosti proměňuje lidské životy.

Introit: V Boha, jehož slovo chválím, v Hospodina, jehož slovo chválím, v Boha doufám, nebojím se. Amen. Ž 56,11.12a

Píseň: 65 Na Siónu se čest Ti dává

Modlitba: Pane, stojíme v úžasu nad tím, že jsme byli Tebou pozváni do tohoto společenství. Tvá bezpodmínečně otevřená náruč naplňuje světlem naše životy. Dnes se těšíme, že společně budeme moci stát u Tvého stolu, kde nám nabízíš odpuštění a posilu.

Pane, děkujeme Ti, že se nám tento zázrak přijetí stále znovu otevírá ve zvěsti Ježíše z Nazareta. Že se nám otevírá právě tváří v tvář mezním situacím našich životů ve zvěsti o Ježíšově smrti na kříži a vzkříšení.

Pane, moc Tě prosíme o posilu v Duchu svatém, abychom o této Tvé otevřenosti dokázali svědčit svými životy. Amen.

 

Slovo dětem:

Píseň ze Svítá: S45

 

Čtení: 1Kor 2,1-13

Píseň: 680 Nás zavolal jsi, Pane

Text: Mt 5,13-20

Haleluja. Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno, budu zpívat, prozpěvovat žalmy. Haleluja. Ž 57,8

 

Minulou neděli nás text evangelisty Matouše oslovil Ježíšovým blahoslavenstvími. Dnes jakoby se svými důrazy posunul. Minulou neděli jsme slyšeli o pozvání do Božího království podle pravidel Božího milosrdenství. Pro všechny ty kteří nezapadají do norem lidských představ o člověku, který by si zasloužil do Božího království patřit. I učedníci byli ujištěni, že ačkoliv mohou mít často oprávněný pocit, že prohrávají na všech frontách, Boží milosrdenství, které jejich životům otevírá smysl a budoucnost, nikdo a nic nezruší.

A najednou střih. Střih, který bychom vlastně mohli čekat. Vždyť každé A má své B. Přece nemůžeme jenom přijímat, aniž by po nás někdo něco chtěl. „Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.“ Co to znamená?

Je celkem zbytečné zkoumat, jakou funkci sůl vlastně měla či má. To, co je jisté je, že sůl je potřebná. A bez ní by vznikl problém. Ale sůl tu je. Vy jste sůl.

Stejně tak je to i se světlem. Světlo je nutné. Potřebujeme ho. Lidé ho potřebují. „Vy jste světlo světa“. Když poutník vyhlíží cíl cesty, má jistotu, že leží-li na kopci, má jistotu, že leží-li jeho cíl na kopci, již z dálky ho uvidí. Představa, že by město na hoře nebylo vidět, je nesmyslná. Stejně jako schovávat světlo pod nádobu. Je zřetelné, že by takové světlo bylo k ničemu. Ale světlo tu je! „Vy jste světlo světa“.

Je tu obrovská odpovědnost. Hned jsem si vzpomněl na císaře Konstantina I., toho, který vydal Edikt milánský zajišťující pro obyvatele Říše římské svobodnou volbu náboženství. A to včetně křesťanství. Traduje se, že tento císař se nechal pokřtít až na smrtelné posteli. Sám pro sebe vyhodnotil, že by jako císař dost dobře nemohl naplnit to, co by se od něj jako od křesťana očekávalo.

Co se vlastně od křesťana očekává? „Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“ A když k tomu přidáme Ježíšovo slovo: „Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského“, máme pocit, že ono „skutkaření“, které se vyčítá farizeům, je něco, čemu se prostě a jednoduše vyhnout nemůžeme.

O čem je tedy následování Ježíše z Nazareta, který je Kristus? Řešení císaře Konstantina je zajímavé, ale je iluzí. To nám Ježíšova slova říkají jasně: „Vy už prostě jste solí země. Vy už prostě jste světlem světa!“ Protože jste se setkali s nadějí království Božího. Apoštol Pavel pro nás otevírá důsledky této skutečnosti velice prostě. „Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného.“ „Přišel jsem k vám sláb, s velkou bázní a chvěním; má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí, aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.“

To, co apoštol nabízí, není o lidské dokonalosti, na které by závisela zvěst evangelia. Jde o nový pohled, pohled skrze novou optiku, kterou je Ježíš Kristus, a to Kristus ukřižovaný. Nic víc a nic méně. Už jsme se se Vzkříšeným setkali a není možné se tvářit, jakoby tato událost Božího vstupu do lidských životů neexistovala. Bůh přišel za člověkem, za všemi těmi všelijak nedokonalými, které Bible souhrnně nazývá hříšníky. Přišel za nimi, aby jim nabídl život, aby jim nabídl občanství ve svém království. Totéž vlastně říká Ježíš – Zákon ano, ale jinou optikou. Skutky ano, ale jinou optikou.

To je ona sůl, to je ono světlo světa. Není možné svědčit pouze slovy – to je samozřejmé. Svědectví musí být v jednotě celého života. V tom měli farizeové pravdu. Jen ta ježíšovská optika převrací nastavení života a jeho svědectví. Máme-li svědčit o Boží oběti pro člověka v Ježíši Kristu, je i naše jednání určováno touto optikou orientovanou na pomoc člověku. Být tu pro druhého.

Ježíš nestaví soustavu jednání. Jeho etika je situační – můžeme-li vůbec mluvit o etice. Je tu zřetelné nastavení, ale neslyšíme vyjmenované jednání, které by oslavovalo Boha Otce. Neslyšíme tu ani o tom, že by takové skutky podmiňovaly naši budoucnost v Božím království. Co slyšíme a ještě uslyšíme je nastavení vzhledem k druhému člověku. Takovým dobrým skutkem jsou tiché modlitby, těch, kteří už jsou bezmocní, starost o blízkého člověka, starost o svou rodinu, ochota předávat část svého výdělku jako pomoc druhým, ochota konkrétně pomoci těm, kterým bylo ukřivděno. Lidem s nejrůznějšími handicapy – zdravotními, sociálními.

Je toho mnoho, co můžeme nabídnout. Jsme solí země a světlem světa. Protože je toho mnoho, o čem můžeme svědčit. Vždyť Boží milosrdenství v našich životech je nezměrné. Amen.

 

Píseň: 672 Dej nám moudrost, odvahu

 

VP:

Úvod: Bůh je zde s námi. A říká: Pokoj vám. Zve nás do kruhu kolem svého stolu, zve nás k oslavě, neboť Bůh daroval člověku mnoho potřebných věcí, dává vzrůst všemu kolem nás, pod ochranu bere všechny plody života. Navrch přidává nevšední dar: smrt smrti a život života skrze našeho Pána Ježíše Krista.

 

Vyznání a zvěstování milosti:

Chceme přijmout Boží radost a oslavit ten vzácný Boží dar. Chceme vyjádřit, že bohatství našeho života je dílem Božím. Bez jeho pomoci a lásky bychom jenom živořili. Předložme Bohu s vděčností své vyznání.

 

Vyznáváš, že jsi člověk chybující a že nejsi před Boží tváří o nic lepší než druzí lidé? A přiznáváš, že ani ty se nemůžeš vykroutit z vin a bídy tohoto světa? Jestliže tomu tak je, odpověz: Vyznávám.

 

Věříš, že Ježíš Kristus, Syn Boží, se čelem postavil proti zlu a položil svůj život i pro tebe? Věříš, že svou smrtí naši smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život? Jestliže tomu tak je, odpověz: Věřím.

 

Chceš odpustit všem, kdo se proti tobě provinili? Jsi-li ochoten odpustit, vyznej: Odpouštím.

Slovo milosti: Přijměme do svého srdce slovo milosti a potěšení:

Jak bychom mohli zapomenout na Boží věrnost?

Jemu věřit znamená rozpomínat se na jeho dobré skutky.

Když jsem byl skleslý, on mě pozvedl.

Když jsem hladověl po životě, nasytil mne.

Když jsem byl opuštěný, zůstal se mnou.

Když jsem zabloudil, přivedl mě k sobě.

Když jsem se uzavřel do sebe, do svých úzkostí, do svých nezdarů a do svých vin, on mě osvobodil, abych se znovu našel a nově mě obrátil k druhým. Amen.

 

Pozdravení pokoje: Smíme přijmout tuto Boží milost, kterou nás nyní obdarovává a smíme si navzájem podat ruce na znamení odpuštění, bratrství a jednoty Kristova lidu a pozdravit jeden druhého se slovy: Pokoj tobě.

 

Eucharistická modlitba:

Dobrý Bože,

stojíme před Tebou s otevřenýma rukama.

Jsou znamením toho, jak jsme potřební,

neboť všechno, co máme, není před Tebou ničím,

všechno, co nazýváme svým, je bezvýznamné,

nemáme-li Tebe.

Jenom Ty jediný jsi skutečným smyslem

a prvým cílem a hloubkou našeho života.

Ty nejsi Bohem, který se uzavírá do sebe.

Ujal ses naší slabosti a chudoby

a dáváš nám do nastavených rukou

ten největší, jedinečný dar:

Tvého Syna, který je cesta, pravda a život.

Proto chceme chválit Tebe, našeho Otce,
Tobě děkovat,
Tebe oslavovat
a Tebe vyznávat:

Svatý, svatý, svatý jsi, Hospodine zástupů, plná jsou nebesa i země Tvé slávy. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně. Hosana na výsostech.


 

Slova ustanovení: Poslyšte slova ustanovení svaté večeře Páně: „Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete, na mou památku. Nebo kolikrát byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde.“

(1K 11,23-26)

 

Apoštolské vyznání: Chceme se touto svátostí posilnit ve víře. Nejen sami pro sebe, nejen v jednotě církve Kristovy, ve společenství s křesťany všech generací a národů. Ale v jednotě se všemi, za kterými přišel Hospodin, Bůh Izraele ve svém Synu, aby jim nabídl život. Vyznejme nyní svoji víru, která nás ujišťuje o naději tohoto Božího navštívení:

Sbor: Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, umřel a byl pohřben, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, v svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla z mrtvých vzkříšení a život věčný. Amen.

 

Píseň: Při vysluhování svaté večeře Páně Budeme společně zpívat píseň

397, 308

 

Pozvání: Hle, pokrm, který jsme vlastníma rukama připravili, ale ke kterému nás zve náš Bůh.

Hle stůl, který jsme vystrojili, ale u kterého nás on přijímá.

Hle, radost, po které jsme toužili, a kterou dává jen On sám.

Do společenství kolem stolu Páně je zván každý, dospělý i dítě. Tak už nemeškejme a radostně pojďme.


 

Přijímání: Společenství těla Kristova.

Společenství krve Kristovy.

 

Propouštění:

Jděte v pokoji a svou víru neste do světa. Radost a milost Boží vás budou provázet.

Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

2 Korintským 5:17


 

Píseň: 510 Ó Pane můj, pokoj ať Tvůj

 

Ohlášky:

Přímluvná modlitba: Pane, stojíme tu před Tebou jako prosebníci. Máme toho před očima mnoho. Mnoho konkrétní lidí. Mnoho událostí, které nás trápí, protože v našich očích berou lidem naději.

Pane, odevzdáváme Ti své blízké a přátele. Odevzdáváme Ti je a zároveň prosíme, abys nám ukazoval, jak být pomocí, jak být oporou. Za to Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti všechny ty, kteří jsou sevřeni strachem. Moc Tě prosíme za Tvou církev, abychom dokázali do strachu a beznaděje vstupovat s nabídkou konkrétní naděje. Za to Tě, Pane, prosíme.

Odevzdáváme Ti ty, kteří se snaží být lidmi. Prosíme, abys vstupoval do jejich únavy a deziluze. Prosíme o smíření s Tebou, smíření se sebou samými i s druhými. Aby do lidských životů vstupovala Tvá síla a odvaha k lidskosti naplněné Tvým milosrdenstvím. Za to Tě, Pane, prosíme.

Prosíme za ty, jejichž problémy přesahují naše chápání, naši schopnost jejich řešení. Moc prosíme, abys nás povolával do své služby a otevíral řešení, na která se sami necítíme dost silní. Za to Tě, Pane, prosíme.

 

Vyslyš, prosíme, naše tiché osobní díky i prosby.

 

Pane, voláme k Tobě spolu se všemi lidmi, kteří touží po životě, který Ty nabízíš:

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

 

Poslání: Ten, který „dává semeno k setbě i chléb k jídlu, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží „plody vaší spravedlnosti“. Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří.

2Kor. 9,10a11a

Požehnání: Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. Amen. 2Te 3,16

 

Píseň: 157 Chvaltež Boha! Nechť sláva, čest