O nás Program Kontakt Fotogalerie Mapa Staršovstvo
Interiér Exteriér Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Uhříněvsi a Říčanech
Banner

Uhříněves 8.4.2018 Lk 1,5-25 bohoslužby s dětmi (Jiří Ort)

odt download 

Uhříněves 8.4.2018

Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, všechny vás vítám a zvu vás, abychom společně naslouchali příběhům o naději, kterou nám Pán Bůh nabízí.

Introit: Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby. (Ž 116,1)

Píseň: 219 Hory, doly, stráně

Modlitba: Pane Bože, chceme Ti dnes děkovat za Tvé milosrdenství. Vidíme kolem sebe mnoho lidí, kteří se poctivě snaží být pomocí, kteří se snaží sledovat dění ve společnosti a přitom se navzájem neshodnou. A my sami jsme součástí tohoto vzájemného nepochopení, manipulace, zloby. A to všechno s dobrými úmysly.

Pane, Ty nás vidíš takové jací jsme. A nelámeš nad námi hůl. Nabízíš nám svoji ruku v Ježíši z Nazareta, který je naším Pánem a Spasitelem. Dáváš nám rozpoznávat dobrou zprávu evangelia, ukazuješ nám svůj plán s člověkem. Ukazuješ nám odpuštění na místo odsouzení, pomoc na místo lhostejnosti, toleranci na místo jakémukoliv fanatismu. Lásku na místo nenávisti. Pane, chceme se z toho dnes radovat a hlasitě Tě chválit.

Prosíme, aby tento hlas vděčnosti a naděje života zněl dnes po celém světě. Amen.

Čtení: Lk 1,5-14

Píseň: S279 Přijď k nám

Text: Lk 1,59-64

Haleluja. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. Haleluja. (Ž 118:24)

Milé děti, co dělat, když je člověk smutný? Nebo když má strach? Co udělá maminka nebo tatínek, když jste smutní nebo máte strach? A když se vám špatně usíná? Přijdou za vámi? A máte rádi, když vám vyprávějí příběhy? Když vám vyprávějí pohádky? To je hezké, viďte? A máte rádi pohádky se špatným koncem? Já tedy ne. U těch se mi nikdy dobře neusínalo. A nemám je rád ani dnes, když už jsem dospělý.

Po minulých bohoslužbách jsme si povídali s Klárkou a Mírou Šulákovými a přišla řeč na večerníček o Trautenberkovi. Znáte ho? Znáte ty příběhy? Kdo v nich vystupuje? Trautenberk. Tedy – pán z Trautenberka. On to moc velký pán nebyl – zámek měl jako větší chalupu, k tomu nějaké lesy a pole. Ale měl pocit, že mu patří celý svět. A u toho sloužili – hajnej, Anče a Kuba. A měli se svým pánem trápení. Protože byl zlomyslný, náladový – a prostě myslel jenom na sebe. Na to, jak by se mohl mít lépe. A protože jsou Anče, Kuba a hajnej u něj ve službě, musí poslouchat příkazy, které se jim ale vůbec nelíbí.

Jenže – na někoho jsem zapomněl. Víte na koho? Na Krakonoše. Však ona ta vyprávění jsou z Krkonoš. A jak byl Trautenberk potvora, tak Krakonoš byl hodný a spravedlivý. A když už bylo Ančeti a Kubovi a hajnému ouvej, tak jim Krakonoš pomohl. A nakonec to skončilo tak, že všichni tři šli ke Kranošovi a pomáhali mu starat se o všechny a všechno, kdo to potřeboval. Takové je to hezké povídání. Je to hezké si je před spaním pustit, pak jsou pěkné sny. A my se na ně někdy koukali s dětmi, než šly do školky a do školy.

A o tom jsou pohádky – aby povzbudily ty, kteří povzbudit potřebují. Kteří potřebují ujistit, že si takoví mocipáni jako Trautenberk nemohou dovolit všechno.

Píseň: S114 Jděte dál

Ale proč jsme si to povídali? Ono totiž smutno není jenom dětem. Smutno je i dospělým. A my si dnes povíme o lidech, kterým smutno bylo. Byli to lidé v křesťanském sboru kdysi dávno. Byli to lidé, kteří slyšeli svědectví, které my jsme slyšeli minulou neděli a také v pondělí – o Ježíši z Nazareta. O tom, jak pomáhal lidem, jak je ujišťoval o tom, že je má Pán Bůh rád a že je neopustí. Ať už jsou staří nebo mladí, ať jsou bohatí nebo chudí, ať už udělali chyby malé nebo velké. Všechny je má Pán Bůh rád. O tom mluvil Ježíš z Nazareta. Ale my víme, že to s ním nedopadlo dobře. Že ho zabili lidé, kterým se nelíbilo, s čím přišel. Ale mnozí přišli s tím, že Pán Bůh Ježíše neopustil, že ho vzkřísil. A další lidé tomu uvěřili a další a další, a scházeli se a vyprávěli si o tom a pomáhali si – vznikly první sbory jako je ten náš.

Jenže – svět kolem nich se nezměnil. Lidé si ubližovali, mnozí ubližovali právě křesťanům a ti najednou nevěděli – nespletli se. Nepochopili to vyprávění o Ježíši z Nazareta špatně? V jednom sboru žil muž, který se jmenoval Lukáš. A ten Lukáš se rozhodl, že svým přátelům pomůže. Že jim bude vyprávět příběh o tom, že Pán Bůh na člověka nezapomněl. A my jsme dnes na začátku jeho vyprávění.

A vidíme, že hned na začátku nám Lukáš představuje člověka, který je smutný. (loutka) Byl to kněz a jmenoval se Zacharjáš. A hned tu máme dalšího smutného člověka. (loutka) Byla to Zacharjášova manželka a jmenovala se Alžběta. Lukáš nám o nich vypráví jen samé hezké věci – byli spravedliví, byli zbožní, poslouchali Pána Boha. Tak proč jsou smutní? Věděl by to někdo? Neměli děti.

Je mnoho lidí, kteří nemohou mít děti. A my víme, že důvody jsou nejrůznější. Ale Zacharjáš a Alžběta měli pocit, že to je proto, že na ně Pán Bůh zapomněl.

A když to slyšeli vyprávět Lukášovi přátelé, tak si hned říkali – tak to jsou na tom stejně jako my. Moc dobře víme, jak se asi cítili. Jen povídej dál, Lukáši, jsme moc zvědaví, jak to bude dál. Ale my si to Lukášovo vyprávění poslechneme až po písničce.

Píseň: S143 Kde, Pane, jsi?

Děti, poznáte, kdo to je? Máte pravdu, to je anděl. A poznáte, kdo je toto? A Lukáš do svého vyprávění takového anděla použil. Bylo to důležité, protože my hned víme, že tady se bude mluvit o Boží vůli. A skutečně - Zacharjáš takového anděla uviděl. A moc se lekl – co asi po něm Pán Bůh chce. Neprovedl on, Zacharjáš, něco?

Kdepak – Pán Bůh za člověkem nepřichází, aby trestal, ale aby pomáhal. To je první, co si máme pamatovat, říká Lukáš. A právě proto poslal svého anděla za Zacharjášem.

„Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.“ (Luk 1:13 CEP)

Tak to je hezké, říkali si Lukášovi posluchači. Tak Zacharjáš s Alžbětou mohou mít radost, že na ně Pán Bůh nezapomněl. Ale platí to i pro nás? Není to jen takové pohlazení jako pohádka jako o Trautenberkovi? A tak Lukáš honem vypráví dál.

Anděl pokračoval: „Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.“ (Luk 1:14 CEP) To dítě, Jan, se nenarodí jenom pro radost Zacharjáše a Alžběty, ale pro radost mnoha a mnoha lidí. Vždyť jméno Jan znamená – Bůh je milostivý. Pro všechny ty, kteří jsou smutní, přinese Jan důležitou a radostnou zprávu – že na ně Pán Bůh nezapomněl a že je při díle. Stačí jen důvěřovat a ono se to Boží světlo v našem životě ukáže a ozáří Boží cestu. Tak, jako se objevilo miminko, chlapeček Jan v Lukášově vyprávění.

Amen.

Píseň: S351 Majim, majim

Ohlášky:

Přímluvné modlitby: Pane Bože, náš Otče, chceme Ti dnes odevzdat své blízké. Své rodiny. Prosíme o požehnání, abychom nezapomínali právě na své nejbližší.

Moc prosíme za Miriam Boháčovou, která dnes nastoupila do nemocnice a zítra bude operována. Prosíme za lékaře, který ji bude operovat, prosíme za celý operační tým. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Chceme Ti děkovat za rodiny, kde se obětavě starají o své nemocné. Prosíme za ně, dávej jim sílu a vytrvalost a nám dávej vynalézavost, jak je ocenit a povzbudit.

Chceme Ti odevzdat lidi, kteří se ocitli na okraji společnosti. Ty, kteří ztratili práci, ztratili bydlení a jsou zoufalí. Ty, kteří mají nějaké postižení a nemohou obstát ve společnosti, která se soustředí na spotřebu a úspěch.

Chceme Ti odevzdat všechny, kdo se snaží být pomocí. Komu není jedno, kam společnost směřuje, komu není jedno, kam směřuje tento svět. Prosíme za všechny, kdo se nestydí snít o lepší společnosti. A zároveň Tě prosíme, aby jejich sen, jejich nasazení a obětavost nevedla k vzájemné nenávisti. Prosíme o Tvůj pokoj do našich životů.

Chceme Ti odevzdat Tvou církev. Nás všechny, kteří jsme úplně stejně zmatení jako lidé okolo nás. Kteří se stejným způsobem snaží v potu tváře orientovat ve věcech veřejných a stejně jako lidé okolo nás, i my jsme v pokušení to vzdát. Prosíme, abys nás posiloval a vedl ke svědectví o Tvé naději pro tento svět.

Pane, moc Tě prosíme, abychom v zajetí velkých problémů nezapomínali na ty, kteří trpí a jsou ve svém utrpení sami. Prosíme za ty, kteří už neplní stránky novin a na jejichž bolest se zapomíná. Prosíme za ty, kteří žijí uprostřed válečného konfliktu v Sýrii, prosíme za ty, kdo z něj prchají, za ty, kdo jsou v uprchlických táborech. Za ně Tě, Pane, prosíme.

Prosíme, vyslyš naše tiché díky i prosby.

Voláme k Tobě spolu se všemi, kdo touží po životě v míru a pokoji:

„Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dejž nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.“

Poslání: Ať vaše radost, vaše dílo i vaše slova vypráví o vaší naději a jsou zaslíbením toho, co přichází od Boha.

Požehnání: A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši. Fp.4,7

Píseň: 550 Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti